Z diskuze mezi ateisty

Něco podobného je u nás příležitostně otloukáno o hlavu komunistům, že za socialismu byli ve školách zesměšňováni věřící žáci. Což, nepochybuji, bylo leckde pravda. Ale nikdy nikdo z tak „postižených“ nevzpomíná, že by se ho následně spolužáci stranili.
Dovolil bych se podělit se svojí osobní vzpomínkou. V naší vesnici chodili do kostela snad všichni – i komunisté, kromě předsedy KSČ. Rozruch způsobila šeptanda, že dcera jednoho komunisty, která začala studovat pajdák, přestala do kostela chodit. Musím podotknout, že do kostela chodil i ředitel ZDŠ se svojí manželkou, která pravidelně přistupovala ke svátostem, on jen jednou za rok, o Velikonocích. Jejich děti ale do kostela nechodily. Pamatuji, jak nám ve fyzice, když vykládal o „paradoxu“ vody řekl, že na tom je vidět, že to nemohlo vzniknout samo od sebe. Ředitel byl ale švagrem tehdejšího min. školství, a tak asi proto měl od nadřízených pokoj.

Pak přišel nový ředitel, který okamžitě zakázal uvolňování žáků ministrovat při pohřbech (které tehdy byly 3 dny po smrti, bez ohledu na den). A tak, když první pohřeb byl bez ministrantů, „letěl“ jsem doma „na kobereček“ před mámu k výslechu, jak to, že jsem neministroval. Druhý den mně třídní učitelka rozpačitě volala do ředitelny. A tam celý rozpačitý učitelský sbor, v čele s ředitelem, který mně sděloval, že maminka byla ve škola a důrazně požadovala, abych na pohřby uvolňovaný byl. Jiné věřící maminky tak důrazné nebyly, a tak jsem vše musel „odřít“ sám, co jsme dříve dělali tři.
Podobně moje teta, když bratrance ve škole zesměšňoval ředitel že chodí do kostela, si na ředitele „došlápla“, a Honza pak měl ve škole klid.
Takže za socialismu hodně záleželo na tom, jak důrazní byli věřící v prosazování svých, ústavou zaručených, právech.

V naší vesnici si věřící v letech 67-68 opravili kostel. Farář tam tehdy dojížděl, a tak na MNV byla ustavena (nepochybuji, že z iniciativy lidovců) „komise pro opravu kostela“, která sháněla dotace na „opravu historické památky“ a práce organizovala. Místní JZD dodalo zdarma tyčovinu na lešení a písek na omítku, lešení bylo brigádnicky postaveno, omítka otlučena, místní požárnící si udělali cvičení a stěny opláchli a kostel byl opět brigádnicky zomítán. Po Velké Sametové zbožný bratranec, starosta, kritizoval, že na kostel byl dán brizolit, A já mu na to ať je rád, kdyby tam byla vápenná omítka, už by byla opět opadaná a brizolit tam vydrží 100 let. Ale bylo to za komunistů, takže to bylo špatné.

V naší zbožné rodině (strýc kněz, dvě tety jeptišky) nikdo neměl problémy se studiem. Kdo na to měl, vystudoval i VŠ. I sestřenice, jejíž otec odmítl se svými 2 ha polí a 2 kravkami vstoupit do JZD, vystudovala medicinu a její manžel, synovec faráře ze sousední farnosti, VŠ strojní.

O poměrech v USA pěkně píše v knize Český lékař v Americe MUDr. Nonna Auská. Popisuje, jak ji udivilo. když při nástupu do nemocnice s ní sekretářka sepisovala „kádrový“ dotazník. A jedna otázka zněla – jakého jste vyznání. Odpověděla, že žádného, že je ateistka. Sekretářka zavrtěla hlavou – to není možné, každý musí nějaké náboženství mít. Nakonec si Auská vzpomněla, že byla pokřtěna v římsko-katolické církvi. „Výborně“, zajásala sekretářka, „tedy římská katolička!“ Na námitku Auské, že nevěří v Boha, nechodí do kostela, sekretářka jen zavrtěla hlavou: V Americe je svoboda a demokracie, čemu kdo věří či kam chodí, je jeho soukromá věc. Důležité je, že Mrs. Auská je římská katolička!

Obdobně byl před pár lety v tisku článek o nějaké významné americké spisovatelce, která veřejně prohlásila, že je ateistka. Její rodiče byli zděšeni: Ateistka? Kdyby řekla, že nevěří v Boha, no budiž, každý máme nějaký názor, ale ateistka!!

Zhruba před 100 lety byly i u nás obdobné poměry jaké článek popisuje. J.Š. Baar, v autobiograficky laděném románu Holoubek píše, že mladý kněz se vrátil z jakéhosi přezkoušení, a zkouší starého pana faráře, zda by v moderní době uspěl: „Pepíček Nováků vám v náboženství řekne, že v Pána Boha nevěří. Co uděláte?“ „No, co bych dělal. Dám mu pár pohlavků a vzkážu si pro paní matku!“ A mladý kněz vysvětloval, že tak už jednat nemůže, musí i malému Pepíkovi objasnit důkazy o Boží existenci. A starý pan farář si bručí pod vousy – jaképak vysvětlování, kluk má věřit a hotovo!

http://www.osacr.cz/2015/08/04/indiana-sedmilety-zak-byl-ve-skole-potrestan-za-to-ze-neveri-v-boha/#comment-130397

 

Recent Entries

  • Odkazy

  • Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.